Ententyky.cz

V úseku dlouhém 17 km podél řeky Sázavy mezi Kácovem a Stříbrnou Skalicí se nachází celkem dvanáct lokalit méně známých opevněných poloh. Patří k nim Stříbrná Skalice, Černé Budy (/Vlkančice), Sázava (/Dojetřice), Ledečko, Mrchojedy, Bělokozly, Drahňovice, Malovidy, Český Šternberk, Polipsy. Některé tyto lokality jsou označovány jako sídliště s pravěkým původem, jiná jako středověká hradiště. Obecně představují středně velké až extrémně malé areály různých terénních typů: úzký ostroh, opevněný úsek hřebene nebo opevnění připojené k hraně svahu. Pro všechna tato sídliště je typické umístění přímo nad tokem řeky a vazba na strmou skalní stěnu. U žádné z lokalit se nejedná o výškovou dominantu krajiny, okolní kopce často značně převyšují opevněné body.

Soustředění těchto výšinných sídlišť a hradišť podél Sázavy mezi soutokem s Blanicí a ústím Jevanského potoka je dáno podle odborníků existencí dávných obchodních stezek. V daném případě pak průsečíkem tras důležité severojižní dálkové komunikace s řekou a zřejmě i souběhem této komunikace se Sázavou k ústí Blanické brázdy. (Bernat, J., Štědra, M.)

Na těchto dvanáct lokalit navazuje i lokalita Pustý Hrad u Kácova, místo, které se nachází na levém břehu řeky asi čtvrt hodiny proti proudu řeky od městečka na vyvýšeném ostrohu. Zde je místo s romantickou zříceninou dávného feudálního sídla.

S lokalitou Pustý Hrad jsou spojováni Černčičtí z Kácova a i otázka první dochované zmínky o Kácově. Řešení této otázky bývá často detektivkou s otevřeným koncem. Zatím nejúplněji se tímto problémem zabýval J. Beneš. Uvádí tato zjištění:

1) prvního držitele Kácova jménem Ješek Černčický z Kácova r. 1356. Tento rok se pokládá za první doloženou písemnou zprávou o Kácově.

2) majitele Talemberku Arnošta z Talemeberku, který získal v r. 1318 Černčice u Nového Města nad Metují. Vzhledem k vývoji svého jména však již musel být v té době majitelem kácovského panství. Je to tedy druhá skutečnost, která dokládá existenci Kácova v r. 1318 a tato skutečnost s rovněž uvádí jako první zmínka o Kácovu.

Nicméně se předpokládá, že osídlení Pustého Hradu u Kácova je ještě staršího data.

V.S. Šála uvádí ve svém článku v roce 1868, že „Stará tvrz Kácovská nyní „pustý hrad“ zvaná, byla r. 1627 od protivícího se lidu spálena a rozbořena; dosud uvidíš tu zeď ku skále přiléhající, 1° širokou a 8° dlouhou, na rozích malými báněmi opatřenou; rozsáhlost tvrze, ne příliš velkou, posud poznáš.”

Další historická bádání prokázala, že lokalita Pustý hrad u Kácova byla opuštěna již před rokem 1627.

Popis tvrze podal A. Sedláček (1843 – 1926) následovně: „Zakladatelé vybrali si k založení hrádku část břehu, jehož skála strmě spadla jak stěna, a odloučili ji od ostatní výšiny hlubokým dosud příkopem, jehož boky jsou jako nějaké stěny. Odloučením povstal nynější tvar hradiště, skládající se z nižší části, kde býval dvůr, a vyšší, posud znamenitě vynikající, kde bývalo věžovité stavení, nyní vysoký pahrbek vějčité podoby. Vše hradiště je pastvinou a nezachovalo se tu nic než na jihozápadním rohu kus hradby, a to pobouraný. Kromě toho viděti tu jen pahrbky a prohlubně. Od městečka, kteréž se odsud nejkrásněji spatří, vede sem vozová cesta, bezpochyby táž, kterou staří páni Kácovští jezdívali