Rychlé vyhledávání akcí

Městské Muzeum Horažďovice

muzeum_horazdovice_ilustrfoto

K velkému rozmachu zakládání muzeí přispěla Národopisná výstava českoslovanská v roce 1895. Výstavě předcházel rozsáhlý sběr materiálů, které se nejdříve vystavovaly v regionech sběrů na Krajinských hospodářsko-průmyslových a národopisných výstavách. V Horažďovicích byla taková výstava otevřena 8. září 1894 a konala se na panském ostrově a v městských budovách.

V čele dobrovolníků, kteří materiál sbírali byl učitel Štěpán Karel Vydra, pozdější první správce a zakladatel muzea. Po skončení Krajinské výstavy bylo 275 předmětů zapůjčeno do Prahy  a po vrácení se spolu s ostatními sběry staly základem muzejních sbírek.

Rozhodnutí o zřízení muzea padlo na schůzi městského zastupitelstva 20. prosince 1895. Muzeu byly věnovány dvě místnosti v nově postavené měšťanské škole.

Vlastní činnost muzea  pro veřejnost byla zahájena 8. 9. 1898. Otevřeno bylo v neděli dopoledne. Muzeum prospívalo a také přibývalo sbírkových předmětů, např. byla vytvořena celá sbírka cechovních památek. V roce 1911 Š. K. Vydra náhle umírá a dalším správcem muzea se stává ředitel měšťanské školy Hynek Brejcha. Ten v roce 1919 odešel do důchodu a novým správcem muzea se stal Karel Němec, který svoji funkci vykonával až do roku 1972. Nové prostory pro stále se rozšiřující sbírky získává muzeum v zámku a to za podpory hraběte Kinského, tehdejšího majitele panství. V expozici parohové chodby je vystaven dochovaný originál děkovného dopisu spolku jeho Jasnosti za jeho podporu a zdarmé poskytnutí prostor pro muzeum. Stěhování probíhá v roce 1920. Karel Němec udržoval muzeum ve vzorném pořádku, svědčí o tom i revizní zpráva dr. Fridolína Macháčka z roku 1935, ve které je Horažďovické muzeum zařazeno mezi dobře vedená česká muzea.

V době druhé světové války byla činnost muzea omezena, povinně se vyřazovaly závadné předměty ze sbírek (např. seznamy legionářů, čsl. mince a další). Z obavy před leteckými útoky byla většina sbírek z muzea odnesena a ukryta. Po válce, ještě před otevřením, se muzeum stěhovalo znovu. Byly mu poskytnuty prostory bývalého bytu hraběte Kinského, který po válce musel na základě konfiskací panství a zámek opustit. K výstavním prostorám přibyl i velký sál a zámecká kaple. Po přemístění sbírek a přípravě na otevření přišlo najednou rozhodnutí, aby byly sbírky opět vystěhovány a muzeum uvolnilo prostory pro ubytování vojska. Jenom díky úsilí Karla Němce a jeho výborné pověsti v muzejních kruzích bylo toto nebezpečí odvráceno. Muzeum bylo znovuotevřeno v roce 1946 a ve stejných zámeckých prostorách je dodnes.

 

Expozice:

Mineralogie

Vystaveno je přes 500 mineralogických ukázek z jedenácti nalezišť v okolí Horažďovic, např. křišťály, záhnědy, spinely, diopsidy a korundy.

 

Středověk

Velice zajímavý je vystavený soubor dokladů o působení a rozvoji cechů. Jedná se o datované cechovní truhly, pohřební prapory a korouhve. Evropsky výjimečný je kadlub na odlévání kachlů z roku 1677. Umění středověku je zastoupeno renesanční skříní a gotickými plastikami.

 

NOVOVĚK

Válečná historie

Husitské bouře a třicetiletá válka těžce dolehly na Horažďovicko. Výmluvnými svědky jsou části zbroje kyrysníka s otvory po střelách, válečná sekyra a halapartny.

 

Otavské perlorodky

Perlorodka říční potřebuje ke svému životu čistou vodu. V řece Otavě se vyskytovaly od pradávna. V roce 1594 byla v artikulích Děpolda Švihovského písemně  ustavena jejich ochrana před pytláky.

Na přelomu 18. a 19. století  založili tehdejší majitelé panství Rummerskirchové  umělý chov perlorodek v zámeckém náhonu. Násada byla přivezena z Holandska.

Lastury se při výlovech otevíraly speciálním nástrojem, zvaným klíč. Perla se vyjímala stříbrnou lžičkou, aby se dotykem ruky neztratil lesk.

Ve 20. století se kvalita vody v řece s rozvojem průmyslu rychle zhoršovala. Perlorodek ubývalo a poslední výlov byl v roce 1944. Po druhé světové válce byly perlorodky silným znečištěním řeky zcela vyhubeny.

 

Židé v Horažďovicích

 

Osídlení Židů v Horažďovicích je doloženo od třicetileté války. V roce 1684 byla postavena synagoga, založena škola. V průběhu 19. a 20. století se stali Židé hybnou silou průmyslu ve městě. Město jim tak vděčí za prosperitu a růst investic.

Druhá světová válka znamenala bohužel konec židovské komunity. Do koncentračních táborů bylo transportováno 118 osob včetně žen a malých dětí. Zpět se vrátilo pouze sedm přeživších. Synagoga byla v roce 1980 zbourána.

Vystaveny jsou zachované části vnitřního zařízení synagogy, listinné dokumenty po obětech koncentračních táborů a unikátní dřevěný náhrobek emigrantů z Haliče z roku 1915.

 

Zámecká koupelna

 

Pracovna a Zámecký pokoj

Tyto dvě místnosti patří k zámecké části muzea. V pokoji je šestipedálový klavír z roku 1827, intarzovaný nábytek a porcelán z Míšně z let 1730–1774. Modrý salonek je zdoben výmalbou s rostlinnými a krajinnými motivy. Vystaveny jsou v něm předměty s náboženskou tématikou, kromě jiného také cínová plastika Krista z roku 1623.

 

Šestipedálový klavír

Klavír byl vyroben v roce 1827 Adalbertem Stabernackem v Dobré Vodě u Březnice. č. p. 1. Výrobce piana, který pocházel z rodiny truhlářů a řezbářů, žil v letech 1789–1864. Vyučil se u Antona Waltra ve Vídni, který dodával nástroje i pro Wolfganga Amadea Mozarta. Jeden z Waltrových klavírů je dodnes k vidění v Mozartově muzeu v rakouském Salzburgu.

 

Parohová chodba

V znovuinstalované chodbě jsou originální paroží jelení a mufloní zvěře s dedikací sestřelení a revíru po Kinských.

Expozici obohatí i instalace věnovaná vývoji otopných zařízeních. Tato část bude instalována kolem krbu ve kterém byly v roce 2004 nalezeny nedopálené archiválie po Kinských. Ve vitrinách jsou tyto originální listiny, výčty zastřelené zvěře a osobní dokumenty na rodinu Kinských dočasně instalovány.

 

Lidová kultura Horažďovicka

Vystaveny jsou části krojů z 18.–19. století, např. čepce, šněrovačky, pleny, dětské čepečky. Unikátní je dochovaný mužský kabát ze  sukna. Ze stejné doby pocházejí podmalby na skle ze Šumavy. Kompletní prácheňský kroj je z konce 19. století.

 

Kolotoč loutek

Adresa:Mírové náměstí 11, 34101, Horažďovice, Plzeňský kraj
Telefon:+420 371 430 633
Email:muzeum@muzeumhd.cz
Web:www.muzeumhd.cz
Otevírací doba:

 

červen–září      úterý–neděle                     9–16 hodin

říjen–květen    pátek, sobota, neděle       9–16 hodin

Jen po předchozí domluvě je možná prohlídka zámeckých prostor, příp. i expozice.

Vstupné/Cena:

 

MALÝ PROHLÍDKOVÝ OKRUH

„Prácheňské Marionety“ (expozice loutek a národopisu)

– na objednání s lektorem a možností vyzkoušet si stará řemesla z Pošumaví

vstupné: jednotné (děti, dospělí, ZTP, studenti, senioři) – 30 Kč

– bez průvodce a bez lektora

vstupné jednotné (děti, dospělí, ZTP, studenti, senioři) – 10 Kč

rodinné 40 Kč (max. 5 osob)

Zámecké prostory – expozice muzea – sezónní výstavy

– s průvodcem pro skupiny od počtu 6 osob

– bez průvodce (s textem)

vstupné: dospělí – 40 Kč

děti, ZTP, studenti a senioři – 20 Kč

rodinné – 70 Kč (max. 5 osob)

Sezónní výstavy

vstupné jednotné – 20 Kč

Expozice alpských minerálů

vstupné jednotné – 20 Kč

VELKÝ PROHLÍDKOVÝ OKRUH

Zámecké prostory, expozice muzea, sezónní výstavy,
„Prácheňské Marionety – oživlá lidová kultura“
(expozice loutek, národopisná expozice)

vstupné: dospělí – 60 Kč

děti, ZTP, studenti, senioři – 30 Kč

rodinné – 100 Kč (max. 5 osob)

Mimo otevírací dobu v období říjen–květen,
pátek, sobota, neděle 9:00–16:00 hodin je samostatná prohlídka
„Prácheňských Marionet“ možná jen po předchozí domluvě.

Mimo hlavní turistickou sezonu, říjen–květen, lze po
předchozí domluvě skupinám zajistit prohlídky zámeckých
prostor muzea (velký sál, kaple).

Poslední aktualizace: 5.9.2017 11:37:18

undefined zone730

Newsletter

Děkujeme. Každý čtvrtek se můžete těšit na inspirativní tipy na víkend, informace o aktuální soutěži a o novinkách v rubrikách ententýky.