Rychlé vyhledávání akcí

Zřícenina hradu Kyšperk

Zřícenina hradu Kyšperk

Kyšperk (též Geiersberg či Supí hora) je zřícenina hradu nad Unčínem v okrese Teplice. Nachází se v Krušných horách na výběžku Supí hory v nadmořské výšce okolo 450 metrů. Hrad byl založen nejspíše na počátku čtrnáctého století. Koncem husitských válek byl dobyt husity, a stal se sídlem kyšperské větvě pánů z Vřesovic. Roku 1526 vyhořel a po požáru již nebyl obnoven. Zbytky hradu jsou chráněné jako kulturní památka České republiky.

Zakladatelem hradu byl na počátku čtrnáctého století buď přímo král Jan Lucemburský, nebo Ota z Bergova, kterého panovník stavbou pověřil a vzápětí mu jej udělil v léno. Podobný způsob založení hradu král použil u Střekova nebo Kamýku. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1319, kdy se nacházel v držení Oty z Bergova a řešil se zde spor mezi Heřmanem ze Šumburka a Borešem z Oseka. K hradnímu panství v té době patřily vesnice Sobědruhy, Maršov, Unčín a později také Tuchomyšl, Modlany, Soběchleby, Hostovice, Lochočice a Habří.

Když Ota z Bergova od krále v roce 1327 získal Bílinu, prodal Kyšperk roku 1334 biskupovi Janovi z Dražic. Nový majitel hrad přejmenoval na Biskupskou horu, ale název se neujal. Za Arnošta z Pardubic byl na Kyšperku purkrabím Bořita ze Rvenic, který za arcibiskupa vedl ozbrojený konflikt s míšeňským purkrabím Menhartem. Po urovnání sporu v roce 1345 byl purkrabím jmenován Kuník z Hostyně.

Jan z Jenštejna nechal nákladem 1500 kop grošů hrad rozšířit o kapli a velkou obytnou věž, které z hradu učinily sídlo odpovídající arcibiskupským nárokům. Přestože Jan z Jenštejna raději pobýval v Roudnici a na Helfenburku, během svého sporu s králem Václavem IV. se raději ukryl právě na Kyšperku. Za arcibiskupa Konráda z Vechty byl od roku 1415 kyšperským purkrabím Rydkéř z Polenska, kterému arcibiskup se souhlasem krále Zikmunda hrad zastavil.

Během husitských válek proběhla roku 1426 bitva u Ústí nad Labem. Prchající oddíly Kateřiny Míšeňské se pokusily uniknout průsmykem u Kyšperka a Krupky, ale v důsledku zranění a vyčerpání z horka v blízkosti hradu zemřelo asi tři sta bojovníků. Hrad v té době patřil k oporám severočeské katolické šlechty. Husitské vojsko se ho pokusilo neúspěšně dobýt roku 1428 a v roce 1430 na něj nejspíše znovu neúspěšně zaútočil Jakoubek z Vřesovic. Přestože se mu dobýt hrad podařilo pravděpodobně až roku 1433,[3] psal se již v roce 1430 sezením na Kyšperku (Jacubco de Wrzesowycz residens in Kuspurk).

Již roku 1440 se stal spolumajitelem hradu Jakoubkův syn Jan z Vřesovic. Z jeho synů připadl Kyšperk Jarošovi, který se stal zakladatelem rodové větve Kyšperských z Vřesovic. Z jeho synů po něm hrad drželi Václav a později Albrecht, který na hradě prostavěl 500 českých grošů. Král Vladislav Jagellonský mu proto povolil tuto sumu připočíst k částce, za kterou měl být hrad případně vyplacen. Kromě toho mu povolil na kyšperském panství výstavbu rybníků. Albrecht Kyšperský z Vřesovic hrad asi v roce 1522 prodal Janu Glacovi ze Starého Dvora, ale je možné, že spolumajitelem se stal i Janův bratr Zikmund. Za nich hrad roku 1526 vyhořel. Jan Glac přesídlil na pohodlnější tvrz v Soběchlebech a hrad již nebyl obnoven.

Foto a text: Wikipedie

Věková kategorie: Věková kategorie neuvedena
Adresa:41741, Krupka, Ústecký kraj
Web:https://cs.wikipedia.org
Poslední aktualizace: 2.4.2020 23:36:01

Newsletter

Děkujeme. Každý čtvrtek se můžete těšit na inspirativní tipy na víkend, informace o aktuální soutěži a o novinkách v rubrikách ententýky.