Ententyky.cz

Praha 24. února (ČTK) - Sledovat příchod jara mohou i letos děti v 35 zemích Evropy včetně českých prostřednictvím internetového projektu Jaro ožívá. Stačí, aby pozorovaly své okolí a zaslaly on-line dotazníkem informace o tom, že viděly přiletět vlaštovky, čápy, rorýsy a kukačky. Na webu www.springalive.net pak v tabulkách a na mapě zjistí, jak jaro spolu se svými prvními posly kráčí Evropou. Zatím poslaly data především děti z jižních zemí - Portugalska, Itálie, Kypru a Španělska.

Loni, kdy evropské děti pozorovaly společně přílet stěhovaných ptáků čtvrtou sezonou, přišlo 93.984 záznamů od více než 23.000 pozorovatelů. Zhruba dvě třetiny hlášení byly podány on-line, zbytek v papírové podobě.

Na stránkách projektu, který v Česku organizuje Česká společnost ornitologická, naleznou děti základní informace o pozorovaných druzích, ale i řadu zajímavostí. Například, že čápi táhnou pouze ve dne, aby při svých dlouhých cestách mohli využívat stoupavé vzdušné proudy. Proto také nelétají rádi přes moře, ale táhnou delší trasou nad pevninou, kde se teplé vzdušné proudy hledají snadněji. Létají ve výšce kolem kilometru až 2,5 kilometru rychlostí zhruba 45 kilometrů v hodině. Když mají dobrý den, dokážou uletět až 500 kilometrů. Návrat čápů z Afriky do Evropy začíná už koncem ledna a pokračuje až do dubna. Do Česka dorazí většinou v druhé půlce března až začátkem dubna.

Kukačky přilétají ze zimovišť v tropické Africe v polovině dubna až začátkem května, na zimoviště odlétají už během července. Zajímavé je, že v Africe kukačky z Evropy nikdy nekukají, proto nejsou na zimovištích nápadné.

Vlaštovka je asi vůbec nejznámějším tažným ptákem. Do Evropy se vrací koncem března, nejčastěji ale v polovině dubna. To má za sebou až 10.000 km dlouhý let ze zimovišť v jižní a střední Africe. Cesta vlaštovkám trvá zhruba čtyři týdny a samci obvykle dorazí na hnízdiště o něco dříve. Zpáteční cesta do Afriky trvá vlaštovkám asi šest týdnů. Vlaštovky z různých částí Evropy létají na různá místa v Africe. České nejčastěji zimují v oblasti rovníku. Při cestě tak musí překonat Saharu i rovníkové pralesy. Vlaštovky táhnou za dne nepříliš vysoko nad zemí, za jeden den urazí kolem 320 kilometrů. Noci tráví obrovská hejna v rákosí na tradičních tahových zastávkách.

Rorýsi přilétají na přelomu dubna a května a už v první půlce srpna jako první odlétají. Protože nenocují jako vlaštovky, postupují velmi rychle. Na konci srpna už většina rorýsů dorazí do střední Afriky.